Petra Přidalová: Je to díra v systému

Setkání odborníků z různých institucí a organizací a jejich společná práce je to, co dělá projekt Mám rozsudek a co dál? jedinečný. Patří mezi ně i Petra Přidalová, která pracuje jako speciální pedagog na oddělení výkonu trestu ve věznici s ostrahou. S odsouzenými je v každodenním kontaktu a je tedy velmi přínosným zdrojem informací. Proč se do projektu zapojila a v čem vidí jeho přínos? Dozvíte se v rozhovoru.

Co vás motivovalo, abyste se jako odborník zapojila do projektu Mám rozsudek a co dál?

Kolega, sociální pracovník, mi vyprávěl o zajímavém projektu, kde se setkávají lidé, odborníci z mě známých i neznámých institucí a organizací. První impuls pro mě bylo to, že jsem je chtěla poznat a dozvědět se, jak jejich organizace fungují. Také jsem samozřejmě doufala, že mohu být přínosem pro toto téma. Přeci jen s odsouzenými k výkonu trestu pracuji už více než 20 let.

Proč je toto téma důležité?

Téma je důležité především proto, že je zde tzv. „díra“ v systému. Lidem s rozsudkem chybí základní informace, které by jim zjednodušily život před uvězněním. Tak by se mohly zmírnit jejich úzkosti a třeba by to odlehčilo i systému samotnému. V digitálním světě je sice informací mnoho, nicméně ne vždy jsou pravdivé. Konkrétně naše téma je velmi specifické a vztahuje s k malé skupině lidí. Nikdo se tímto problémem nezabývá plošně.

Jak si představujete výstup projektu?

Jako soubor stručných informací, které bude možné „nějakou“ formou distribuovat mezi co největší množství lidí s rozsudkem. Potřebují vědět, co mají mít s sebou při nástupu k výkonu trestu odnětí svobody (VTOS), co si mají zařídit, koho informovat. To by pomohlo snížit nejen jejich obavy, ale mohlo by to mít pozitivní dopad i na jejich rodinu a blízké. Navíc by „připravený“ odsouzený mohl ulehčit systému například co se týče nástupních formalit ve VTOS.

Kdybyste se zasnila, jak by reagoval „ideální odsouzený“?

Měl by radost z toho, že tyto informace má, a řídil by se jimi.

Co vás ne/baví na společných setkáních s ostatními?

Na začátku jsem nevěděla, co očekávat, zda mohu být přínosem. Dnes se na naše společná setkání moc těším. Baví mě různorodost zapojených lidí. Poznávám blíže nejen jejich práci, ale i strukturu organizací, ve kterých pracují. Z každého setkání si odnáším nové informace, které slouží k mému osobnímu rozvoji. Doplňuji střípky do mozaiky pochopení vnější strany vězeňského systému. Zároveň to beru jako sebevzdělávání, což je pro mne součástí prevence syndromu vyhoření.

Je něco, co vás překvapilo?

Možná náročnost práce lidí z ostatních organizací s klienty na ulici nebo na telefonních linkách nabízejících intervenci v krizi.

Petra Přidalová, pracovník odborného zacházení ve vězeňství a speciální pedagog oddělení výkonu trestu

Ve vězeňském systému ČR pracuje od roku 2001. Začínala na pozici asistentky ředitele věznice, dále jako pedagog volného času, následně jako vychovatel odsouzených mužů ve věznici s ostrahou, vysoký stupeň zabezpečení. Nyní je speciální pedagog pro odsouzené muže ve věznici s ostrahou, ve středním stupni zabezpečení.