Odborníci navrhují konkrétní nástroje pro práci s odsouzenými

Práce na projektu Mám rozsudek a co dál? pokračují. Na společných setkáních se odborníci podrobně zamýšlí nad tím, co odsouzení prožívají po vynesení rozsudku trestu odnětí svobody, jaké situace řeší a jak k celé situaci přistupují. Cílem je získat co nejpřesnější rámec pro návrh funkčních nástrojů, které přinesou tolik potřebnou změnu systému.

„Stále opakovaně zaznívá, že odsouzení nemají dostatek informací. Jde však také o to, v jakou chvíli, jakým způsobem a jakým jazykem budou informace sděleny. Navíc zcela chybí neformální informace o tom, jak to chodí ve vězení,“ uvedla Lenka Kuti, manažerka projektu. Jako příklad uvádí, že nikoho nenapadne říct odsouzenému, aby si zapamatoval telefonní čísla svých blízkých, se kterými chce být v kontaktu.

Odborníci, kteří s odsouzenými pracují na několika úrovních, hodně přemýšlí nad momentem, kdy se informace předávají. Těsně po vynesení rozsudku totiž bývá odsouzený v afektu a vnímá velmi zkresleně. Ukazuje se, že je potřeba vytipovat vhodný moment a vhodnou formu pro pomoc odsouzeným. „Je skvělé, že spolupráce na projektu spojila dohromady různé aktéry, kteří do kontaktu s odsouzenými přichází. Dokážeme tak velmi realisticky přemýšlet nad možnými změnami zavedené praxe. Ty budou totiž vyžadovat lepší komunikaci a spolupráci jednotlivých subjektů,“ říká Kuti. Velmi ji ale těší, že u všech zapojených cítí obrovskou motivaci pro zlepšování systému.

Projekt „Mám rozsudek a co dál?“ má především zmírnit nejistotu, kterou odsouzení prožívají v době od vydání rozsudku do nástupu k výkonu trestu odnětí svobody (VTOS). Pocit nejistoty je vede k dalším selháním. Prohlubují se negativní dopady nejen na odsouzeného, ale i na jeho okolí. Velkou výzvou je například práce s rodinou tak, aby co nejméně trpěla stigmatem, který VTOS přináší. Pomohla by nějaká forma terapie nebo alespoň návod, jak to říct okolí, ve škole.

První návrhy konkrétních nástrojů už mají odborníci za sebou. „Získali jsme skvělou baterii nápadů, které odráží všechna debatovaná témata,“ pochvaluje si Lenka Kuti. „Těším se na další práci, protože dál zkoumáme potřeby odsouzených a také bariéry v dosavadní praxi. To nám umožní ověřovat funkčnost a efektivitu jednotlivých návrhů,“ popsala další postup projektu.